Memoranda podepsala Astrid Bergmål, náměstkyně norského ministra zahraničí, Ágúst Már Ágústsson, zástupce velvyslance Islandu pro Českou republiku, J. E. Simon Biedermann, velvyslanec Lichtenštejnska pro Českou republiku a Tomáš Holub, náměstek ministra financí ČR. Podepsané dokumenty stanovují základní podmínky implementace Fondů Evropského hospodářského prostoru a Norska v České republice a vymezují vzájemně dohodnuté programové oblasti, jejich zaměření a výši podpory.
„Fondy EHP a Norska patří mezi nejvýznamnější příspěvky Norska podporující silnou, bezpečnou a sjednocenou Evropu. Jsme rádi, že můžeme obnovit naše partnerství s Českou republikou a pokračovat ve spolupráci na podpoře zelené transformace, demokracie a odolnějších a inkluzivnějších společenství. Společně budeme i nadále posilovat občanskou společnost a pracovat v důležitých odvětvích, jako je kultura, veřejné zdraví, výzkum a inovace," sdělila státní tajemnice Ministerstva zahraničních věcí Norska Astrid Bergmål.
„Naše spolupráce s partnerskými státy v rámci Fondů EHP a Norska se jednoznačně osvědčila a považuji za velice přínosné pro všechny zúčastněné strany, že jsme se dohodli na jejím pokračování,“ uvedl k podpisu memorand náměstek Tomáš Holub. „Nyní je před námi dojednání a nastavení konkrétního zaměření programů a specifikování parametrů jednotlivých výzev, ve kterých budou následně úspěšní žadatelé z veřejného i soukromého sektoru čerpat finanční prostředky na své projekty,“ popsal postup práce do dalších měsíců náměstek Holub.
V novém programovém období obdrží Česká republika přes 225 milionů EUR (cca 5,5 miliardy Kč). Vyhlášení prvních výzev je předpokládáno nejdříve na přelomu roku 2026 a 2027. Stejně jako v minulém období bude kladen důraz na posilování bilaterálních vztahů mezi Českou republikou a donorskými státy.
Podporu získají projekty zaměřené především na kulturní dědictví a spolupráci v kultuře, výzkum a inovace, podporu zelené transformace, oblast veřejného zdraví, vzdělávání nebo začleňování a posílení postavení Romů. Oproti předchozímu období bude část prostředků použita na projekty související s výzvami, které vznikly v důsledku invaze na Ukrajinu. Nové období též přináší možnosti pro dvoustranné projekty v rámci Fondu pro bilaterální spolupráci. Část prostředků bude směřovat i do neziskového sektoru, především prostřednictvím Fondu pro občanskou společnost.
V rámci předchozího, třetího období Fondů EHP a Norska (2014-2021) bylo podpořeno celkově 848 prospěšných projektů v různých oblastech. Více než 300 projektů bylo realizováno s partnery z Norska, Islandu a Lichtenštejnska, což představuje téměř 40 % všech podpořených projektů.
Česká republika se stala příjemcem prostředků z Fondů EHP a Norska v roce 2004 při svém vstupu do EU. Dosud z nich získala více než 11 mld. Kč a podpořila přes 1 900 projektů.
Norsko, Island a Lichtenštejnsko se prostřednictvím Fondů EHP a Norska podílejí na snižování hospodářských a sociálních rozdílů v rámci Evropského hospodářského prostoru (EHP) a na posilování spolupráce s evropskými státy. Finanční podpora je poskytována 15 zemím ze střední, východní a jižní Evropy. Toto opatření je zakotveno v Dohodě o Evropském hospodářském prostoru, která umožňuje zemím Evropského společenství volného obchodu (ESVO) - Norsku, Islandu a Lichtenštejnsku – přístup na jednotný trh EU. Fondy EHP fungují už od roku 1994, Norské fondy pak od roku 2004. Fondy EHP a Norska kladou velký důraz na sdílení a výměnu zkušeností mezi donorskými a přijímajícími státy. Tímto aspektem se odlišují od fondů EU.
Příklady úspěšných projektů z předchozích období:
Revitalizace hutě Barbora v Jincích – Huť Barbora v Jincích, významná technická památka železářské výroby z 19. století, prošla rozsáhlou rekonstrukcí, která zachovala historickou podobu a zároveň ji otevřela veřejnosti jako atraktivní kulturní a vzdělávací místo. Projekt přispěl k oživení regionálního dědictví a posílení turistického ruchu v oblasti.
Ostravský projekt REPLACE – Zeleň místo betonu přináší proměnu betonových ploch v atraktivní zelené lokality, které mají schopnost regulovat okolní teplotu, zlepšovat kvalitu ovzduší a vytvářet příjemnější životní prostředí pro občany i návštěvníky města. Projekt navazuje na prioritu Zdravé město zakotvenou ve Strategickém plánu Ostravy.
PROFiBONE – Česko-islandský projekt přináší revoluci v oblasti 3D tištěných kostních implantátů, navržených přesně na míru pacientům a podporujících rychlejší hojení kostí. Přelomový materiál vyvíjejí vědci z CEITEC VUT Brno ve spolupráci s Lékařskou fakultou v Plzni Univerzity Karlovy a s islandskými partnery. Z něj tisknou implantáty, které kopírují konkrétní kostní defekt pacienta a mohou být obohaceny o bioaktivní látky pro podporu regenerace. Tým navíc již podal mezinárodní patentovou přihlášku (PCT) – první krok k získání evropského patentu na tuto jedinečnou technologii.
Projekt Prevence antibiotické resistence (antibiotickarezistence.cz) zlepšil znalosti české populace o antibioticích a zodpovědnému chování k nim. Úspěšnost kampaně, jejímž smyslem bylo poukázat na skutečnost, že je doslova životně důležité zachovat si antibiotika jako účinnou zbraň i do budoucnosti, prozrazují výsledky společného průzkumu agentur Engage Hill a Remmark z jara 2023.
Spojeno sklem! Projekt propojil místní skláře v Železném Brodu, muzeum, sklářskou školu, romskou komunitu, veřejnost, místní instituce i norskou sklářskou komunitu. Zároveň podpořil sklářskou tradici, která není důležitá jenom pro železnobrodskou oblast, ale pro celou Českou republiku.
Památník holokaustu Romů a Sintů v Letech u Písku. Otevření tohoto památníku představuje zásadní krok směrem k uznání a připomenutí historie romských a sintských komunit, přičemž osvětluje temné historické kapitoly zejména z období Protektorátu Čechy a Morava.
Projekt Fóra 50 % #StopNenavisti. Osvěta o různých formách násilí vůči veřejně aktivním ženám upozornila na téma, které v české společnosti zůstávalo opomíjeno. Ženy jsou totiž ve veřejném prostoru vystavovány násobně většímu počtu útoků na svou osobu než muži.
Projekt Modernizace policejního výcvikového centra poskytuje prostor pro vzdělávání Policie ČR. Na okraji středočeské Kutné Hory vzniklo nejmodernější výcvikové centrum Policie ČR. Díky Fondům EHP a Norska se z opuštěných kasáren stalo špičkové zařízení sloužící nejen k výcviku policistů, ale i dalších ozbrojených složek. Moderní výukové zázemí, venkovní výcvikový polygon dle standardů NATO i otevřenost vůči externím institucím dělají z tohoto centra unikát v rámci celé České republiky.
Foto: Ministerstvo financí ČR
Více informací o Fondech EHP a Norska na www.eeagrants.cz.