Norská společnost
Moderní Norsko se vyznačuje vysokou úrovní blahobytu, rovnosti pohlaví a hospodářské stability.
Kořeny Norska jako národní entity se datují do devátého století. Země získala nezávislost na Švédsku v roce 1905 a od té doby je ústavní monarchií. Norská ústava z roku 1814 je druhou nejstarší písemnou ústavou, která je stále platná.
V současné době má Norsko přes pět milionů obyvatel. Přibližně 14 % z nich je považováno za přistěhovalce. Norsko má také několik národnostních menšin a v důsledku globalizace se stalo multikulturní zemí. Sámové jsou původními obyvateli Norska a sámština je v Norsku oficiálním jazykem.
Norsko bylo v řadě žebříčků vyhodnoceno jako nejlepší země pro život, například v Indexu lidského rozvoje OSN. Jedná se o jednu ze zemí na světě s nejvyšší očekávanou délkou života, 80,6 let pro muže a 84,2 let pro ženy. Podle Světové banky a MMF má Norsko jednu z nejvyšších úrovní příjmu na obyvatele na světě.
V norské společnosti existuje úzká spolupráce mezi úřady, zaměstnavateli, zaměstnanci a občanskou společností. To se často označuje jako "severský model". Norsko má rozsáhlý veřejný sektor a v důsledku toho relativně vysoké daňové sazby. Na druhé straně jsou zdravotní a sociální služby a vzdělávání financovány z veřejných zdrojů. 32,9 % populace má vysokoškolské vzdělání.
Dlouhodobé hospodaření s bohatými přírodními zdroji
Norské hospodářství je již dlouho založeno na využívání přírodních zdrojů, jako je vodní energie, nerosty a ryby. V šedesátých letech 20. století došlo ke vzniku norského ropného a plynárenského průmyslu. Nyní je Norsko třetím největším vývozcem plynu na světě. Je také jedním z předních světových producentů a vývozců ryb a mořských živočichů. Norsko má otevřenou ekonomiku založenou na rozsáhlém obchodu.
Norské úřady spravují příjmy Norska z ropy a zemního plynu ve prospěch celé norské společnosti. Velká část těchto příjmů je směrována do norského fondu státního majetku, vládního penzijního fondu Global. Až dojde k vyčerpání ropy, budou výnosy z fondu i nadále poskytovat značné příjmy, které pak mohou být využity ve prospěch obyvatelstva.
Globální změna klimatu vyžaduje, aby se státy po celém světě, včetně Norska, těmto změnám přizpůsobily. Norsko podepsalo a ratifikovalo Pařížskou dohodu a my jsme se zavázali snížit emise skleníkových plynů do roku 2030 o 40%.
Monarchie
Král Harald a královna Sonja jsou od roku 1991 králem a královnou Norska. Dědicem trůnu je korunní princ Haakon. Jeho manželkou je korunní princezna Mette Marit.
Demokracie
Storting - norský parlament - má 169 zástupců a volby se konají každé čtyři roky. Od druhé světové války se průměrná volební účast v parlamentních volbách pohybuje kolem 80%.
Sámediggi
Sámediggi (Sámský parlament) je zastupitelský orgán Sámů v Norsku. Sámediggi usiluje o posílení politické pozice Sámů a o prosazování jejich zájmů.
Rovnost a rovná práva
Moderní sociální stát je pevně založen na hodnotách, jako jsou rovnost a rovná práva. Všichni občané mají stejná práva, bez ohledu na pohlaví, sexuální identitu, etnickou příslušnost či funkční schopnost. Pokud jde o rovnost pohlaví a životní úroveň, je Norsko v mezinárodním srovnání na prvních místech. Do pracovního procesu se zapojuje přibližně 70 % žen. Vysoký stupeň rovnosti pohlaví je jedním z důvodů silného hospodářského růstu Norska a trvalého růstu životní úrovně od šedesátých let.
Otcovská dovolená
Norští rodiče mají v souvislosti s narozením dítěte nárok na 12 měsíců dovolené. Deset týdnů této dovolené je vyhrazeno pro otce.
40 % žen ve správních radách
Podle norského práva mají ženy tvořit alespoň 40 % členů ve správních radách veřejných společností a soukromých akciových společností.
Vládní penzijní fond Global
Vládní penzijní fond Global je jedním z největších světových investičních fondů. Investoval do více než 9 000 společností ve více než 70 zemích.