Rozvojová politika a humanitární úsilí

Jedna miliarda lidí na světě žije v extrémní chudobě. Máme globální odpovědnost lidem v nouzi pomáhat a přispívat k dlouhodobému rozvoji a spravedlivějšímu světu.
Foto: Ken Opprann/Norad

Válka a konflikt přinutily 65 milionů lidí opustit své domovy. V mnoha zemích přetrvává značný neklid a utrpení. Změna klimatu, migrace a infekční nemoci neznají státní hranice.

Agenda 2030 a Cíle udržitelného rozvoje OSN (SDGs) poskytují globální rámec pro úsilí o podporu udržitelného rozvoje, míru a spravedlivějšího světa. V rámci Agendy 2030 se všechny země, včetně Norska, zavázaly k dosažení cílů a úkolů na národní úrovni. Kromě toho sdílíme mezinárodní závazek pomáhat ostatním zemím dosáhnout jejich národních cílů.

Pomoc je jedním z několika nástrojů pro boj proti chudobě a podporu rozvoje. Norsko upřednostňuje oblasti, které jsou pro rozvoj zvláště důležité: školství, zdravotnictví a vytváření pracovních míst prostřednictvím rozvoje podnikání. Průřezová témata v rámci rozvojové politiky Norska jsou lidská práva, rovnost žen a mužů, klima a životní prostředí a boj proti korupci.

Je důležité zajistit dobrou koordinaci humanitární pomoci s úsilím o dlouhodobý rozvoj. Chceme maximalizovat naše šance na úspěch tím, že se zamříme na prevenci a na nejzranitelnější skupiny. Tímto způsobem také snížíme potřebu humanitární pomoci v budoucnu.

Rozvojová politika zahrnuje mnohem víc než jen pomoc. Obchod, investice, spolupráce v oblasti technologického rozvoje, výzkumu a kultury a posílení mezinárodního právního řádu jsou neméně důležité.

Cíle

  • vymýtit extrémní chudobu do roku 2030,
  • zajistit dobrou správu a dodržování lidských práv pro všechny do roku 2030,
  • přispět k plnění Cílů udržitelného rozvoje (SDGs) založených na lidských právech,
  • zajistit, aby se lidem v nouzi dostalo potřebné pomoci a ochrany,
  • přispět k udržitelnému rozvoji a přispět k tomu, aby se země nestávaly závislými na pomoci.
1@2x.png

Podpora pro rozvoj soukromého sektoru

V příštích deseti letech bude práci hledat jedna miliarda mladých lidí. Devět z deseti pracovních míst v rozvojových zemích poskytuje soukromý sektor. To je důvod, proč podpora rozvoje soukromého sektoru, například prostřednictvím fondu Norfund, je důležitou součástí norské rozvojové spolupráce.

Fisk@2x.png

Ryby pro rozvoj

Podpora rozvoje rybolovu v obci Kerala v jižní Indii v roce 1952 znamenala začátek norské rozvojové pomoci. Dnes v této oblasti pomoc koordinujeme strategičtěji prostřednictvím programu Ryby pro rozvoj. Obecným cílem programu je snížení chudoby prostřednictvím posílené bezpečnosti potravin, udržitelného řízení zdrojů a ziskových obchodních aktivit.

Aktivity

  • podporujeme užší koordinaci mezi humanitární pomocí a dlouhodobým rozvojem,
  • využíváme rozvojovou pomoc pro přilákání soukromých investic a vytváření pracovních míst,
  • posilujeme humanitární pomoc a dlouhodobý rozvoj ve zranitelných oblastech,
  • napomáháme zvyšování dostupných příležitostí pro ženy a dívky, a podporujeme jejich práva na sebeurčení a jejich další osamostatnění,
  • zaměřujeme se na vzdělávání dívek, vzdělávání v krizových situacích a při konfliktu, a na poskytování kvalitnějšího vzdělání,
  • máme vedoucí roli v úsilí o zlepšení zdraví matek a snížení dětské úmrtnosti, a zastavení šíření HIV / AIDS, tuberkulózy, malárie a dalších infekčních chorob,
  • aktivně podporujeme ambicióznější cíle pro snižování emisí skleníkových plynů
    v celosvětovém měřítku,
  • investujeme do obnovitelných zdrojů energie s cílem snížit celosvětové emise skleníkových plynů,
  • poskytujeme kolem 1 % HND ročně na rozvojovou spolupráci a humanitární pomoc.
Penger2@2x.png

Potírání nezákonných finančních toků a korupce

Tvorba národního důchodu, zdanění a boj proti nezákonným finančním tokům a korupci jsou pro rozvoj daleko důležitější než pomoc. Nezákonné finanční toky z rozvojových zemí dosahují výše celkem 1,26 bilionů USD ročně. Naproti tomu se globální rozvojová pomoc pohybuje kolem 120 miliard USD.

jente med bok 2@2x.png

Zdraví matky a dítěte

Norsko uznává význam vzdělání pro zdraví matek a dětí. Dívky, které chodí do školy a získají vzdělání, mají tendenci se vdát a mít děti později. Vzdělání pro dívky a ženy je proto velmi důležité pro zlepšení zdraví matek a snížení dětské úmrtnosti.